Úvod / Články / Odkrytá historie

Hledači navedli archeology na zlatý poklad

15. 07. 2015 Autor: Kasander 8610× 6
Naprosto výjimečný depot dvou tisíc zlatých spirál byl objeven na poli poblíž města Boeslunde na největším dánském ostrově Zealand – je to poprvé, co byl nález takovýchto artefaktů učiněn v Dánsku.

Spirály jsou zhotoveny z velmi tenkého, jen 0,1 mm silného zlatého proužku a jsou dlouhé až tři centimetry. Váha spirál je 200-300 g. Dvě lýtkové kosti nalezené spolu se spirálami datují nález do doby 900 – 800 l. př. n.l.
V roce 2013 našli dánští detektoristé Christian Albertsen a jeho strýc Hans Henrik Hansen na poli u Boeslunde čtyři zlaté náramky, tzv. přísežné kroužky. Název těchto kroužků s otevřenými rameny a nálevkovitými konci pochází z počátku devatenáctého století, v době, kdy se myslelo, že vysvětlení k jejich použití v pravěku se dá najít v islandských ságách: měly být používány při skládání přísahy před soudem. Přestože se později ukázalo, že nepocházejí z věku ság, ale z mnohem starší doby bronzové, pojmenování jim už zůstalo. Často jsou tyto „přísežné kroužky“ nejrůznějších tvarů zhotovené z bronzu či zlata nalézány jako obětiny uložené do země.
Šest dalších těchto kroužků bylo na poli u Boeslunde nalezeno již v minulosti, každý zvlášť a v jinou dobu. V roce 1800 zde navíc místní zemědělec vykopal šest bohatě zdobených zlatých nádob, dvě z nich měly z neuvěřitelně tenkého drátu otočeného kolem držadel vytvořeny stylizované draky.
Celková hmotnost deseti tzv. přísežných kroužků nalezených u Boeslunde je 3,5 kg. Sada nádob váží další jeden kilogram. To činí z Boeslunde nejbohatší „zlaté pole“ severní Evropy doby bronzové a zřejmě zde čekají na své objevení další zlaté poklady.

Byl to právě nález tzv. přísežných kroužků hledači, který inicioval nález depotu zlatých spirál. Poté, co detektoristé nahlásili nález náramků, archeologové z West Zealand Museum zahájili na místě nálezu záchranný průzkum. Byl to malý kousek pole – jen několik metrů čtverečních – na něm ale archeologové našli skupinku čtyř fragmentů zlatých spirál. Hledač Christian Albertsen, který se podílel na záchranném výzkumu, odnesl jednu spirálu ke klenotníkovi, který potvrdil, že je ze zlata.
Na dalším průzkumu se pak podíleli i vědci dánského Národního muzea. V průběhu tohoto druhého výkopu učinili archeologové největší nález – kupu zlatých spirál. Kolem ní a pod ní byly kousky jakési šedočerné hmoty.
Analýza v laboratoři dánského Národního muzea ukázala, že jde o dřevní dehet z březové kůry, látky používané prehistorickými národy, včetně neandrtálců, jako univerzální lepidlo již před 80 tisíci lety. 5300 let stará bronzová sekera, kterou měl u sebe pravěký ledový muž Ötzi nalezený v alpském ledovci, byla zpevněna právě takovým pojivem.

V kusech dehtu nalezených u zlatých spirál byly zřetelné otisky plochého dřeva a z druhé strany zvířecí kůže. Archeologové soudí, že dehet byl použit k vlepení kůže do dřevěné schránky, která sloužila jako šperkovnice.

Není jasné, k čemu byly zlaté spirály používány. Vzhledem k velkému množství zlata nalezeného na tomto místě by mohly mít rituální účel. Flemming Kaul z Národního muzea se domnívá, že oblast měla pro zdejší obyvatele nějaký výlučný náboženský význam, věřící doby bronzové zde prováděli své rituály a přinášeli obětiny vyšším mocnostem.

„Možná že kněz měl zlatý kroužek na zápěstí a zlaté spirály zdobily jeho plášť či pokrývku hlavy, které se tak při obřadu blyštily jako slunce,“ říká Flemming Kaul. „Slunce bylo jedním ze svatých symbolů lidí doby bronzové a vlastnit zlato znamenal zřejmě něco jako vlastnit nějakou kouzelnou moc. Zlato má barvu jako slunce, září jako slunce, je věčné jako slunce a proto se myslelo, že má i část moci slunce.“

Hledač Christian Albertsen se zúčastní i dalších výzkumů, které archeologové plánují uskutečnit na "zlatém poli". Zlaté spirály budou k vidění tuto středu při dni otevřených dveří v Městském muzeu přístavního města Skaelskor. Pravda – pro nás trochu z ruky :-) Tak se alespoň pokochejme výjimečným nálezem na pár snímcích. Určitě to stojí za to.
Kasander
Zdroj: West Zealand Museum, National Museum of Denmark, thehistoryblog.com

 Autor: Kasander

Komentáře

fagin

13. 07. 2015, 18:17

Vojtaci

13. 07. 2015, 21:14

Kamarádka studuje antropologii a nějaký profesor jim říkal, že když se neví, k čemu se něco používalo, tak se napíšou rituální účely. Přijde mi to absurdní - před ražením mincí se běžně používalo zlato v podobě plíšků, drátů, spirál, případně surové jako platidlo. Nevím, proč by to v tomto případě mělo být jinak - prostě "si někdo zakopal úspory..."

Lupardo

14. 07. 2015, 08:24

Také se přikláním k tomu, že to nebyla ozdoba. Myslím si, že ta spirála byla něco jako ingot pro další výrobu. Dá se přeci jen lépe tavit než větší kusy a jak píšeš délka byla + - stejná, tak že věděli kolik je třeba spirál na výrobu toho či onoho. Uloženo to bylo v dřevěné kůží vylepené krabičce aby se to zlato nestrácelo, tak že to byl obchodník s kovy a nebo přímo zlatník.

Savinelli

14. 07. 2015, 09:16

No nevím, vydat tolik energie, umu a času na něco tak dokonale přesného, aby to sloužilo pak jako surovina, mi nepřipadá pravděpodobné... nikde nic takového nebylo zaznamenané... leč jak to bylo doopravdy to se už asi nedozvíme..

Rozum

19. 07. 2015, 22:58

Vyraz zlate pole se mi libi.

Lupardo

27. 07. 2015, 00:23

Při nedávné návštěvě muzea mincovnictví v Kremnici jsem zde narazil na stejné spirálky a bylo tam uvedeno, že je to přechodná úprava zlata k dalšímu použití