Prsten IHS

Byl jsem poučen, že zkratka není to co píšeš, ale jen IHeSus - Ježíš...

krasavec)

Dark.Warrior- to tě poučili špatně! Těch významů je víc, ale v podstatě se to motá kolem Ježíše spasitele lidstva není to jenom Ježíš.

to zero: Tak si to tu ujednoťe - jeden říká tohle, když to napíšu, je to jinak! Z toho je pak člověk pitomej

V každé knize je to popsáno jinak. Také nevím jak to přesně je. Jedná se o pouťový prstýnek.

Ihesus je špatnej tvar latinskýho jména Iesus (Ježíšek; Dárkonoš:-), kterej používala západní církev ve středověku. Zkratka IHS má víc významů: Iesus homo sanctus (Ježíš, svatý člověk), Iesus hostia sanctissima (Ježíš, nejsvětější oběť) a plno dalších. Píšou to na jesuit.cz

Jezuitský znak IHS
V řeckém jazyku byl od nejstarších dob náš Spasitel označován slovy Iésús Christos, tzn. Ježíš Pomazaný, Mesiáš, Kristus. Toto jméno Božího Syna se už ve 2. století po Kr. zkracovalo v monogram, složený ze začátečních písmen IH a XP. Používání obou zkratek prodělalo bohatý vývoj, my si zde však všimneme pouze monogramu jména Ježíš. Nejstarší forma IH, použitá už v listě Barnabášově (1. pol. 2. stol.), zůstala pouze zřídkavým jevem, zatímco se od 4. stol. začala šířit řecká forma IHC, převládající v byzantských vyobrazeních. Církev na západě si tento monogram zlatinizovala do ustáleného tvaru IHS a pro částečnou neznalost řeckých písmen se v 6. stol. začala mylně domnívat, že se tak vhodně zkracuje latinská verze Ježíšova jména, jež má prý znít IHESUS (podobně jako se píše IHERUSALEM). Tento omyl - správná latinská verze jména Ježíš je IESUS - přetrvával po celý středověk.

Později bylo užívání monogramu IHS obvyklé u dominikánů a františkánů. Jeho hlavním propagátorem se stal sv. Bernardin Sienský (1380-1444), výtečný františkánský kazatel. Ten při svých misijních cestách měl jednou kázat v Sieně. Dozvěděl se, že místní obyvatelé náruživě holdují hře v kostky a karty. Bernardin pak při kázání líčil zlé následky hráčské vášně tak dojímavě, že lid snesl karty, kostky a vrhcábnice na jednu hromadu a všechno spálil. Jistý soustružník však začal naříkat, že zůstane bez výdělku, protože se dosud živil výrobou hráčského náčiní. Bernardin mu poradil, aby vyráběl nezávadné předměty, a také mu navrhl, že by mohl vyřezávat desky s nejsvětějším jménem "Ježíš". Chtěl tak rozšiřovat úctu k Spasitelově jménu. Proto také sám míval na kazatelně ozdobnou okrouhlou desku, na níž se jméno "Ježíš" - "IHS" lesklo ve svatozáři planoucího slunečního kotouče. Tento emblém je dodnes hlavním atributem sv. Bernardina.

Uplynulo století a Ježíšova monogramu IHS se ujímá sv. Ignác z Loyoly. Jako zakladatel Tovaryšstva Ježíšova ho volí za znak nového řeholního společenství. Písmena IHS jsou obohacena o kříž, vyrůstající z litery H (řec. éta), což bylo v té době již obvyklé znázornění. Na pečeti, kterou sv. Ignác používal jako generál jesuitů, se pod Vykupitelovým monogramem objevuje měsíc mezi dvěma šesticípými hvězdami. Snad to byl výraz světcovy nikdy neuhasnuvší touhy jít a pracovat ve Svaté zemi, držené v rukou mohamedánů. Avšak pozdější Ignácovi nástupci v generalátě mají na svých pečetích pod IHS tři hřeby z Kristova kříže, jako symbol řádových slibů chudoby, čistoty a poslušnosti. Někdy lze pod monogramem IHS spatřit i Ježíšovo Srdce, do něhož jsou hřeby evangelních rad vraženy. Znak jesuitského řádu dotváří paprsčitá svatozář.

Četné jsou (vlastně nepůvodní a tedy nesprávné) výklady, co IHS má jako zkratka znamenat: Jesus hominum salvator (Ježíš, Spasitel lidí), Jesus homo sanctus (Ježíš, svatý člověk), Jesus hostia sanctissima (Ježíš, nejsvětější oběť), In hoc salus (V tomto spása), In hoc signo (doplň "vinces"; V tomto znamení zvítězíš; jsou to známá slova zjevení, které měl římský císař Konstantin Veliký před památnou bitvou u Mulviova mostu r. 312), Jesus Heiland der Sünder (Ježíš, Spasitel hříšníků), Jesus, Heiland, Seligmacher (Ježíš, Vykupitel, Spasitel), Ježíš hříšných Spasitel. V Tovaryšstvu Ježíšově bylo IHS interpretováno jako Jesum habemus socium (Ježíše máme za druha) nebo jako Jesu humilis societas (Ježíšova pokorná družina). Pozoruhodnou interpretaci kdysi pronesl polský král Zikmund III. Vasa (vládl v l. 1587-1632): Jesuitae habent satis (Jesuité mají dosti). Bohužel se mi nepodařilo zjistit, co vlastně zmíněný vládce, který byl po celý život v kontaktu s jesuity, těmi slovy chtěl vyjádřit.

Prstýnek byl na louce hned vedle středověkýho Opatovickýho kanálu, kterej nechali vykopat chlapi z Opatovickýho kláštera na přelomu 15. a 16. století, proto mě zajímá, jestli může bejt ten prsten až tak starej nebo jestli je to záležitost třeba 19. století?

Rekl bych ze dle tvaru vyhotoveni by z tohoto obdobi 15.-16.stol.mohl byt..

Já bych to posunul do 17 a záčátek 18 století...

První polovina 17. století.

zero: klobouk dolů
hypo1: Já bych typoval od Bílé hory do poloviny 18. stol.

Machar- není třeba smekat je to volně dostupné na netu- umět vyhledávat je polovina úspěchu

Já nejsem sice odborník, ale řekl bych že tento prsten pochází z 16.století...

AHOJ POŠLI MEJLA JA NAŠEL UPLNĚ STEJNEJ NA BOJIŠTI U HK  POŠLU FOTO AKORAT HO NEMAM TAK PĚKNĚ ČITELNEJ

Taky sem ho nasel.. uplne stejnej.. u Neratovic.. co to muze byt za material ?